Valašský pivní pábitel: jak jsme byli v Háji

Posted by on Led 9, 2015 in Na cestách | 2 Comments

Mého bratra a stejně tak mě, vždycky zajímala technologie vaření domácího piva. Byli jsme zvědaví, jestli v našem okolí někdo domácí pivo vaří, protože na Valašsku je pivních nadšenců celkem poskrovnu. Trochu jsme pátrali a dostali jsme tip na Kokose. Sehnali jsme kontakt a domluvili jsme si vizitu v jeho domácí varně na valašských pasekách. Od té doby jezdím do kopců s výmluvným názvem “v Háji” vždy, když zavítám domů na Valaško.
Navíc miluju tahle neoficiální místa, kde se primárně neřeší plná obsazenost kapacity stolů a kde se vám skutečně plně věnují, jako byste byl jeden z nich.

Kokosák filozofuje

„Jak začne zvonička zvonit, tak si dávám první pivo.”

Co se děje v Háji

Ve dřevěné chalupě na valašských kopcích žije Milan, kterému nikdo neřekne jinak než Kokos. Kde přišel k této (na Valašsko netradiční přezdívce) ví jen on sám a pokud Kokosa navštívíte, tak se ho na to klidně zeptejte. Tento upovídaný, věčně usměvavý muž vaří již dlouhá léta pivo podle své vlastní receptury a jak sám říká: „Vařím ho pro sebe přesně tak, jak mám rád.“

Jak se žije vařiči piva v kraji, kde nemá vaření piva velkou tradici, na rozdíl od pálení pravé valašské slivovice?

Měli jsme štěstí, jelikož jsme Kokosa jeli navštívit právě v době, kdy vařil novou várku piva. U tohoto procesu nebývá jen tak každý a my jsme měli možnost vidět Kokosa přímo v akci. Dostali jsme detailní popis toho, jak a proč co dělá. Kokos obvykle vaří 12 až 13 stupňový ležák. „Žádná kvasnica nesmí přijít na zmar,“ říká Kokosák a pečlivě vyškrabuje poslední zbytky kvasnic ze džbánu.

„Je mi líto lidí, kteří si kupují špatné pivo v akci.“

Když Kokosovi dojdou vlastní zásoby, tak kupuje piva i od zavedených pivovarů a nejde takzvaně po cenách, za které se prodává nekvalitní pivo. Jeho značkou je Radegast 12, což je pivo, které se v Beskydech vaří již od konce šedesátých let minulého století.

Kokosák vaří

„Musíme rychlo dělat zabijačky, než nám to unie zatrhne.”

U Kokosa si k pivu můžete dát výborná pečená kolena. Sama mohu potvrdit, že jeho kolena jsou jedna z nejlepších, co jsem kdy jedla. V létě jsme si u Kokosa dávali i kvalitní domácí klobásky. K masovým specialitám většinou dostanete domácí chleba, který peče Kokosova žena Hanka.
Milovníky masa jistě potěší i to, že přes chladné měsíce Kokos dělá parádní zabíjačky. Na tuhle atrakci je třeba se nahlásit s větším předstihem.

Koleno

„Vařit pivo byl dycky můj sen, už od mala.”

Kokos je chlap z hor. V mládí byl aktivním sportovcem a celý život se pohyboval kolem vrcholového lyžování. Dodnes pravidelně sportuje a díky dávnému snu z mládí před lety se stal domovarníkem. Kokos začíná pít pivo až zazní zvonička, což je malá kaplička, kterou má na louce a ta zvoní přesně v poledne.
Pivo vaří v kůlně, kde je spousta věcí, od různých zařízení, až po jabka. V prostoru je velký stůl, který je místo ubrusu pokrytý různými pornografickými výjevy. Můžu téměř s jistotou říct, že Kokosova šopa je pravým mužským rájem… :)
Na záchod musíme logicky na srdíčko, bez toho by to nebylo ono.

„Čím víc stárneš, tím máš veselejší příhody.”

Kokos je velký a dobrý člověk a rozhodně stojí za to ho navštívit. Mám ráda jeho pivo a mám ráda jeho šopu, ve které je spousta zajímavých předmětů, které během svého života nastřádal.
Ke Kokosovi se však nedostane každý, pokud jste u něj nikdy nebyli, dostanete se k němu na doporučení.
Pokud chcete Kokose navštívit, tak se mi ozvěte.

Tak ať se Ti vaří, Kokos!

U Kokosáka

PS: Máte i vy slabost pro nějaká speciální (možná tajná) místa, která stojí za návštěvu? Napište mi o nich do komentářů. Budu vám vděčná.

2 Comments

  1. Tomáš Hasík
    18.1.2015

    Pěkný článek! Rád bych se tam někdy podíval.
    Tom

    Reply

Leave a Reply